Měla jsem třídu, kde byly děti od 3 do 6 let. Všechny se po obědě uložily, vzaly si do postele hračku, některé usly, jiné si hrály. V záchvatu dobrosrdečnosti jsem se jednou rozhodla, že ty, co do půl hodiny neusnou a budou hodné, nechám v klidu kreslit u stolu. Jak to dopadlo? Usnuly tři děcka, já měla u stolu 4, dalších 10 leželo, tvářilo se hodně a čekalo, až je taky vyzvednu. Když jsem to neudělala včas, začaly se bouřit a protestovat, lítala jsem z jedné části do druhé, u stolu je pořád okřikovala, ať jsou zticha a nemlátí pastelkama, na lehátkách jsem polohlasem vysvětlovala, že takovým způsobem to asi fungovat nebude...druhý den už jsem zase nechala ležet celou dobu všechny, jenom ve výjimečných případech jsem za odměnu někoho vzala ke stolu třeba 15 minut před oficiálním časem.
Když mi jednou holčička zůstala u stolu celu dobu (nedorozumění), nespalo skoro žádné dítě, ani ty, které spaly jinak běžně, a pořád se ptali, jestli si jako taky můžou jít hrát.
Tak nevím, jak to prakticky zařídit. Matky to vidí jednoduše, ale ono to fakt takové není. Super věc třeba je vzít předškoláky do vedlejší třídy na nějakou činnost, ale to by ulevilo jenom v hetero třídách...