Mám podobný případ,ale opačně. Já se ne jednou,ale víckrtá zklamala v chlapech a přišla o peníze(hodně peněz). když jsem potkala současného,několik let jsme bydleli v podnájmu, než mi ruply nervy (ono 12tisíc za 2+kk v Praze bylo dost..)tak jsem chtěla hypo. Ovšem - oba jsme měli z doby minulé dluhy, já jsem pečlivka ve splácení, přítel až tak ne, navíc v podstatě co vydělal,to vydal na splátky amoc nezbývalo. Koupila jsem tedy domek na sebe, vzala k hypotéce úvěr na rekonstrukci a nastěhovali jsme se. Až po pár měsících jsme se vzali. hypo je tedy na mě, platím já z mého účtu. Vzhledem k výši našich platů a splátek platím v podstatě vše já, včetně nákupů, manžel prostě nemá prachy,na druhou stranu je šikovný a vše na domě dělá sám(s materiálem,který koupím já). Žila jsem v mylné domněnce, že kdyby se zbláznil (velmi pravděpodobné, už mám své zkušenosti) do nějaké jiné,mladší a krásnější a ozvedli jsme se, podle práva si sbalí svoje auto a rabneček a půjd. omyl. Prý se v tomto případě automaticky pstupuje tak, že bych mu musela dát odstupné ve výši poloviny částky,která byla zaplacena do té doby. Tzn.pokud platím hypo 8tisíc, jakoby každý měsíc dával půlku on a pokud tedy odejde třeba po deseti letech, musela bych ho vyplatit ve výši (4x12x10) 480tisíc. Popravdě musím říct, že to bych ho radši utopila pod sprchou představa, že z hypo ubyde v té době třeba jen 100tisíc, protože se nejprve splácí úroky a pak teprve jistina a já k hypo a dalším splátkám ještě vypláznu půl mega za to,aby měl co na cestu k jiné, to je tedy gól. navíc selským rozumem, pokud se jedná o v našem případě 4 tisíce měsíčně, tak potažmo by ta osoba u mě deset let bydlela zadarmo!! prostože za ty peníze by si nezaplatil ani pokoj na ubytovně. Takže mě z mého pohledu tento zákon nebo co to je připadá na hlavu.