U něj to taky vypuklo šíleně v 11 letech. Ty tiky byly tak strašné, že nebyl chvíli v klidu. Pak se to po lécích začalo lepšit. Ale s chováním ( ťuk ťuk) žádné problémy nejsou, občas je impulzivní, když mu něco nejde. Ale jinak milej, chodí se i pomazlit, dává mi pusy i na ulici ( a to bych i čekala, že se už ve 12 bude stydět. Jednou mi dal dokonce pusu i na chodbě ve škole, to jsem čučela jak blázen ).
Psychiatrička nám říkala, ať myslíme pozitivně a nepřipouštíme si žádné katastrofické scénáře, že je dost pravděpodobné, že projde pubertou bez větších obtíží a nemoc se časem "usadí".
Díky tomu, že máme tak skvělou doktorku, na sezení tam se dokonce i těšíme, vždycky si uděláme aspoň výlet do Hradce, dojdeme si do cukrárny, mám tak nějak pocit, že to prostě zvládneme