když ty se vždycky necháš do všeho dostrkat. Tak se na ně vyprdni - ve smyslu že ti nemusí říkat co máš dělat a kam máš chodit.... proč si necháš říkat "běž" když víš že z toho akorát budou zase kyselý ksichty nejmíň ze dvou stran (vaši a bratr). Opravdu nejde říct nechci, nepůjdu, už jsem byla, mám jiný program.... nebo když ti tatínek cpe "vždyŤ je to brácha" tak říct "ale není už mimino a má přitelkyni, řekla bych že si vystačí".... VždyŤ oni s tebou šoupou jak s balíkem a pak se ti ještě smějou, tak se do tý hry nenech zatáhnout. Máš svou hlavu, jistě dost hezkou a chytrou na to abys mohla mít i vlastní myšlenky a ne pouze dělat to co ti řeknou druzí.

Souhlasím s tím, že odjet do zahraničí pracovat by bylo pro tebe řešením, jazyky jsi tuším psala že ovládáš dva, najít si práci současně s bydlením tě zbaví hnedle dvou problémů - bydlení s vašima a finanční závislosti, navrch by ses otrkala a začlala dospěle myslet, jako bonus bys pak měla praxi jako hrom. Opravdu se nad tím zamysli - vždyť ty máš možnost odejít, tak nebuď s nima. Jestli ti to zní tvrdě, neboj, je to jen přirozené, dospělý člověk nemá trávit celý svůj život s rodiči a žít jejich život.