Ano,asi jsem taky připosražená , protože už ted plánujeme, jak našetříme peníze na studium dětí a pravděpodobně nepůjde ani o zahraničí.
Předpokládáme, že na vysokou půjdou,-asi to bude znít blbě, ale genetické předpoklady mají silné.
Pokud budou chtít jít vlastní cestou - taky dobře. Důležitější je pro nás, aby nebyly "lemplové", aby něco uměly a uměly se prosadit, byly samostatné, šťastné a spokojené s tím, co dělají a umí Asi vysoké nároky, že?
Jinak si neumím představit, že bych neměla svoji profesi, kde mohu pracovat na částečný úvazek ( a přitom se dostatečně věnovat dětem), přesto moje výplata je významným přínosem do rozpočtu. Pokud by se manželovi něco stalo (nedejbože) a nemohl dál pracovat - sice to nebude kdovíjaké, ale nezdechneme navíc moje povaha by nesnesla, aby vše "táhl" partner.