no jo
tohle byl takový další střípek do té skládačky a zrovna se mi udělalo zle když to tu vkostce popisuji...nemá cenu se jitřit....rozjodně z naší strany požadavky nejsou již v žádném směru....osobně si s ní ani nemám co říct jako s člověkem. kdyby to byla cizí ženská vůbec bych s ní neztrácela čas. je to smutné,ale je to tak. bohužel člověk nemá ten nadhled pokud jde o něho samotného, jeho rodinu.
chápu,že to mamka nedělá apriory aby na nás byla.....je prostě taková, také to asi neměla jednoduché.někdo ji takové priority vštípil,ale na druhou starnu každý může nad sebou uvažovat a skládat si vlastní hodnoty...můžeme na sobě pracovat anevymlouvat se jak jsme to měli těžký....doufám jen že to budu umět použít pro vstahy ve své rodině se svými dětmi a nezabřednu do takových kolejí.je třeba míti to napaměti.viz mé předsevzetí....tak ať samy neztratíme mozky