Tak on se už za dob mých studií na právech tradoval vtip :"Sleduje Pán Bůh studenty, jak jim jde příprava na zkoušky - tři měsíce před zkouškama - medici shání skripta, technici flámují, právníci flámují, tři týdny před zkouškama - medici biflují, technici shání skripta, právníci flámují, tři dny před zkouškama - medici z biflování šediví, technici biflují, právnicí flámují, a jde se Pán Bůh podívat na studenty i poslední noc před zkouškama - medici na pokraji zhroucení, technici šediví a právníci se modlí, a to rozhodne, právníci jsou zbožní, těm pomůže :)"

Jinak moje zkušenost je už přes deset let zpátky, a to práva byla především o tom, jak odčíst ty stohy knížek a pochopit základní principy. Problém je v tom, že pokud někdo nemá na pochopení základních principů dar nebo není z právnické rodiny, tak jeho jediná šance je, že to pochopí v rámci seminářů. A rozhodně u těch hlavních předmětů, jako je obchodní, trestní, občanské, správní a ústavní právo, ty semináře byly nutné, už kvůli praktickým klauzurním pracem, bez seminářů se to už tenkrát dělalo na několikátý pokus, s nima to většinou šlo napoprvé.