A nemáš o tom pochybnosti? Já jsem hrozně na rozpacích. Já 6 leté dítě považuju za dost velké na to, abych se bez něj nemohla odtrhnout, ale zase moc malé na to běžel k babičce na druhý konec. Já jsem byla vedená k samostatnosti, chodila jsem sama do školy od první třídy a to jsme bydleli ve městě. Rodiče ve mě vložili důvěru a já jsem si jich za to velmi cenila a asi to tak nějak ve mě zůstalo. Je si tak nějak říkám jestli nejsem ojedinělý případ.