U nás to taky není žádná sláva...manžel oplodnil náhodnou milenku v době, kdy jsem byla já těhotná. Nepřiznal se, já se s ní potkala v nemocnici, tak jsem na to přišla. Ona potratila, já předčasně porodila. Manžel od nás odešel ještě před jejím potratem. O naše děti nejeví zájem, občas o syna, ale za 8 měsíců ho viděl 2x. Po smskách byl na mě dřív milej, ještě asi netušil, že jeho milenka bude těhotná. Pak najednou otočil, když zjistil, že jsem se odstěhovala s dětmi, tak mi i brečel do telefonu. Ale většinou u něj převládají jedovaté poznámky. Přiznám se, že já taky dokážu píchnout. Celou naší situaci zhoršilo ještě to, že nyní žiji s jeho nejlepším kamarádem. Využívá toho a všude vypráví krásné story, že jsem ho podváděla, že naše dcera není jeho a že on si chudák musel někoho najít. Největší problém jsou peníze, alimenty neplatí, soudí se se mnou, lže před soudem, právníkům, lidem kolem sebe a možná i sám sobě. Snaží se abych žárlila, dokázat mi jak je oblíben. Ale opak je pravdou. Lidé ho značí jako křiváka, lháře. Barák je jeho, dlužíme spolu, ona si užívá mého vybavení. Já začínám od nuly a nárok nemám na nic. On rodiče nemá, pomáhali nám vždycky jen naši. Byla jsem kráva, že jsem si to neošetila. Jediná moje výhoda, sebrala jsem veškeré doklady, ale není jich moc. A proto ta komunikace je mezi námi taky taková, ostrá, lživá, podlá. Nevím, zda se to zlepší, ani nevím, zda si to přeji. Jsem ráda, že nás nekontaktuje a neprojevuje o nás zájem. Divím se s kým jsem to žila. Hlavně se musím smát, když jsme se rozcházeli, jak mi kladl na mysl, abych vše řešila v klidu..jediný pako je tu on. Je majetnickej, jde mu jen a jen o své dobro. Nevěřím, že ji i miluje. Je s ní jen, aby nepřišel o majetek a měl mu kdo prát fusky.