Hodně Ti rozumím. Já to sice beru z druhé strany, ale pomalu, ale jistě mě to taky začíná štvát. Manželku zatím podporuji, ale... V rámci nudy na mateřské se vrhla do místní politiky, ovládla místní MC, v obou těchto sférách nechá moře a moře času a vzdala se odměn. Dokonce jsme v rámci MC kde vybudovala "školku" (dopolední hlídání pro 10 dětí s dvěma učitelkama), za Červen financovali platy, těm učitelkám, protože se špatně nastavily podmínky. Průser je, že teď vzala na "výpomoc" místo ve vedení místní školy, což logicky vede k tomu, že má na nás ještě míň času než měla a když ho má tak mluví o některé ze svých prací. Už před angažmá v místní škole, jsme měli pani na hlídání, pani na úklid. Nakonec mě nejvíc vadí to plné nasazení, kdy nemyslí skoro na nic jiného. Když už je s náma, tak furt telefonuje.
O finance u nás nejde vůbec, i když měla příjmy jen z RD, tak jsme ufinancovali dům, všechny auta, psy plus jsme měli zdroje na půjčení tchyni na dům. Navíc nemáme hypotéku, vše za vlastní.
Vždycky jsem věděl, že potřebuje k své spokojenosti se prosazovat, takže ji v aktivitách docela podporuju, ale ... začínám mít pocit, že je to neukočírovatelné. Jak udržet situaci, tak aby byly všichni spokojení by mě zajímalo.
Takže rozumím tvému řešení a tlaku a chápu, že se za něj stydíš, ale netuším jak to udělat jinak. Mám pocit, že některé lidi práce moc pohltí a pak zákonitě musí být partner zoufalý. Pak je řešení strašně složité. Já v tuhle chvíli, rozhodně nemám pocit, že ta podpora je nebo byla ideální.