- já nejsem schopen popsat jak byl ten tlak na manželku velký a zvladatelný pro ní, ale určitě byl silný. Nezakazoval jsem nebo proboha něco takového. Dal jsem najevo, že nesouhlasím s tím, abychom oba měli takto náročné práce a o děti se starala chůva (vyzvedla děti v to době ze školy a školky a bylo by to do cca 18h doma s nima chůva).
Nejvíc mě prostě trhalo srdce že je s nimi chůva, píše s nimi ty úkoly a že za chvilku ani nebudeme vědět co děti dělají, jak se cítí, s problémy se radši svěří rodičům atp...).
- Snažili jsme se o nějaký kompromis (např. manželka v rámci té práce snížit trochu úvazek nebo ubrat úkoly.... Nabídli jí to, ale manželka má objektivně trochu horší schopnost organizace času takže to celé dělala stejně furt dlouho a některé věci asi zbytečně - nekritizuji jen konstatuji).
- Určitě to na mě poznala že s tím nejsem v pohodě , scéna a výčitky občas také...
- Určitě nechtěla v této nepohodě nebo neporozumění být resp. jí to asi nestálo za to zvládat tento tlak v práci i doma.... Bylo to pro ní určitě těžké..

Těch 16h doma jsem už vysvětlil - v té době jsem opravdu netušil že mohu být v 16h doma a že tato moje práce půjde časem takto zorganizovat (vypadalo to na práci od nevidim do nevidim..)

Jestli byl vznik úzkostné poruchy s touto událostí spojen - těžko říct, určitě jsem byl vždy úzkostlivější... a pokud jsi jí prošla víš že je to že si děláš starosti a o vše a všechny bez zjevného důvodu atp...

Vím, že se to písemně těžko vysvětluje, ale ještě jednou děkuji všem za názory.