jo a s tím souhlasím - já sem to tedy neprovozovala,ale můj manžel je takový hodně pozorný a citlivý k mnoha lidem i k těm ke kterým by nemusel. Takže s jednou naší společnou kamarádkou si večer na ICQ psal,že ji má rád. Nebylo za tím nic víc než to,že ji má prostě rád jako kamarádku. Taky se oslovovali brouku a lásko,ale ta slovo napsaná v mobilu,pc nemusí být totéž co slova vyslovená. Pro mě je to dost nepřijatelé,já bych žádnému ze svých kamarádů naspat lásko nemohla. Naproti tomu už jsem pár kamarádům řekla brouku,přijdi večer až nebude manžel doma. A hezky jsme se tomu oba zasmáli,protože jsme věděli,že to není vážně,spíš jen takové kamarádské pošťuchování.

Hned bych za tím nic nehledala,ale na pozoru bych byla. Možná bych i nějak nenápadně toto téma nadhodila. Píšeš,že svoji nejste - tak bych to možná zkusila - co třeba svatba miláčku,to jako abych si pojistila,že budeš jen můj... A jsi vůbec jen můj? Nenapadlo tě někdy mít jinou. A mohl bys vůbec? My se tak s manželem bavíme dost často. Myslím,že nás to oba uklidňuje. Říkat sice můžeme oba co chceme,ale myslím,že už poznám kdy lže a kdy to myslí vážně...