Michale napsal jsi to za mě dík.
Chci hlavně, aby moje děti byly šťastné kdekoliv a to jak ve vztazích, tak v zaměstnání. Určitě jim budu pomáhat vybrat si jejich celoživotní profesi, ale že bych je nějak motivovala do vysoké školy ani náhodou. Sama vím, že vysoké IQ je spíš problém, dvě vysoké školy taky problém, pro zdejší pracovní trh jsem převzdělaná, potřebuju shodit aspoň dvacet kilo a s chlapama až na toho posledního žádná sláva. Takže já jsem zřejmě prototyp průměru.
Přeju si naprosto průměrné děti s naprosto průměrným a obyčejným životem, šťasné spokojené...