Rózo, myslím, že už s tím asi nic moc nenaděláš. Lidská osobnost se vyvíjí tak do tří, pěti let. Asi by bylo namístě tento dotaz vznést nejpozději v době, kdy jí byly tři roky. Když k tomu nějaké dítě má sklony, musí se to dost trénovat. Moje holčičky k tomu mají taky náběh, tak se jim odmala snažím nabízet neustále nějaké podněty..Sleduji, jaké mají zrovna období, o co se asi tak zajímají a snažím se jim tyto činnosti umožnit. Když u toho vydrží dvacet minut, jsem šťastná, protože soustředění je dost důležité i potom pro tu školu. Nejmladší nejraději pořád někam něco vhazuje, tak jsem jí nakoupila různé lahve, krabice s provrtanýma otvorama mísy a kuličky a kostky, které do nich může vhazovat a špekulovat zda propadnou, zda se tam vlezou, jestli se vykutálí. Starší teď hrozně ráda pořád něco přesypává, tak jsem jí dala pekáč s krupicí, hrníčky a lžícemi. Teď má období kdy pořád něco ráda montuje, svazuje a modeluje, tak dostala šroubovací stavebnici a plastelíny s vykrajovátky, po večerech pečeme perníčky. Kdysi měla období, kdy pořád musela něco natírat, tak jsem jí dávala k dispozici štětce, prstové barvy, papíry a vodovky. Jako taky je to u nás dost boj..Musíš prostě dceru pozorovat, nabízet a ono se to snad vytříbí. Třeba jí jen neposkytuješ vhodné podněty. Některé děti si hrají samy od sebe, jiné to musíme naučit. Já to štěstí taky nemám. No a pozor na televizi,to je na soustředění taky mor, naše taky na ní koukají víc než by měly. Jak se neumí samy zabavit, tak je k ní občas uložím, abych měla klid. Je to takový uzavřený škodlivý koloběh.