Myslím, že sestra potřebuje pomoc (odbornou) + dle možností částečně pracovat.
Pocit ujíždějícího vlaku je fakt hodně nepříjemný, zažila jsem na vlastní kůži a to jsem dítě chtěla a plánovala a najednou jsem seděla doma s miminem a moje projekty a moji práci dělal někdo jiný.
Měla jsem pocit, že už mě do smrti nečeká nic jinýho než kojení a plíny a řev. Že kariéra je v hajzlu. Vůbec to tak nebylo a není, jenže optikou matky 3 měsíčního mimina to tak vypadá (a pokud těhotenství neplánovala, tak hádám, že je to o moc silnější)