Těžko radit, ale jestli potřeboval být chvíli sám, aby se vyrovnal se situací, mohl to snad říct? A nemyslím si, že by ho to sebralo stejně, nebo víc než zakladatelku, prostě nemyslím. Choval se jak malé děcko. Tím "voplodněním" podle mě shodil situaci, aby ulevil sám sobě, nebral na ohledy vůbec žádné, jako puberťák. A už vůbec nemá do partnera v takové situaci strkat - v žádné situaci!
Krizové situace prostě prověřují vztah a potrat je hnusná a bolestivá záležitost. Neříkám, že je dobré se rozcházet, v rozrušené atmosféře už vůbec, ale přehodnotit priority, proč ne? Oba si pro sebe zhodnotit, jestli jim stojí za to spolu zůstat, protože krizové situace se bohužel budou opakovat a jestli jsou ochotni takové chování partnera tolerovat (hysterické chování/nedostatek podpory). Jestli jim ten druhý stojí za to. Jestli jo, super, možná pouvažovat o nějaké párové terapii (nemám zkušenost)? Každopádně by se mohl partner začít chovat dospěle, bude se mu to v budoucnu hodit!