no nezlob se na mě, ale my jsme si doma na rameni nebrečeli (leda velmi mírně), bylo to úplně v pohodě, ani jsem to po něm nějakou zvláštní účast nevyžadovala, mluvili jsme o tom do té míry, že to bylo ok pro oba. já nejsem žádný plačkovský typ, co má potřebu to rozebírat 800x dokola.

NEDOVEDU SI TO PŘEDSTAVIT NAOPAK - PARTNER PŮJDE NA JAKOUKOLIV OPERACI, JÁ HO VYZNEDNU V NEMOCNICI, ODVEZU DOMŮ, CHVÍLI S NÍM POBUDU, A POTOM, PROTOŽE SE MI ZDÁ OK, TAK SI ODJEDU ZA KAMARÁDKOU, PROTOŽE ON SE MI ZDÁ OK, PŘESTOŽE MĚ ŽÁDÁ, AŤ HNED PŘIJDU?

omlouvám se za caps. reaguju jen na tento názor.

já jsem po něm nepotřebovala žádnou účast, mohl si klidně pracovat do práce, ale prostě být doma. nevidím na tomhle požadavku z mé strany, v den operace, nic divného.