Není to sice s doktorem, ale taky to stojí za to:
Šla jsem dosti zanedbanou čtvrtí u nás ve městě (máme tam opravnu obuvi). Na sobě sukni, halenku, boty na podpadku. V jednu chvíli mě předešel hooodně zanedbaný chlap. Zpomalila jsem. On se otočil a pravil: No pojď za mnou, rychle. Jsem se rozhlídla, nikde nikdo a začala jsem se bát. Dělala jsem jako by nic. Na to se on zastavil podřepnul, roztáhnul ruce a pravil: No tak moje princezno, pojď, já tě tu honit nebudu.
V tu chvíli jsem se otočila já, sundala boty a zdrhala.
Cestou jsem potkala jeho fenku, jak běží za páníčkem