Já alkohol nepiji asi od 30 let. Do té doby společensky. Zjistila jsem, že to mám naopak než ostatní. Ostatní jsou po alkoholu veselí a já ospalá. Takže bez alkoholu se veselím, zpívám, vydržím až do rána. Po jedné skleničce vína do půl hodiny usínám. Byla jsem žádaný řidič, když se jelo do vinných sklepů. Losovalo se o mně, které auto budu řídit. Teď na stará kolena si říkám, že bych alespoň měla trochu "na roztažení cév". Tak budˇod kamaráda kam chodíme my na kytary a zpěv, ostatní na víno si vezmu jednou za 3 měsíce deci vína domů a snažím se ho vypít. Ale musí mě pomoci manžel. Ten tím, že já nepiji, přestal pít také. Což udivuje ostatní a mysleli si nejdříve, že mu to zakazuji.Ale ono mu to také přestalo chutnat, ale až v pozdějším věku. Ve společnosti kam chodíme, to každý bere normálně. Už mě tam znají.