Milá Velrybo.
Věz, že v "tloušťce" ani v ničem podobném vnějším opravdu problém nevězí (já například mám ukázkovou postavu, ale jak víš, také se mi u dveří zrovna nepřetlačují potenciální nápadníci )
Ale přišla jsem na jednu věc a to pozdějc, než ty, takže ty máš časový náskok : mám resp. měla jsem v životě děsnej bordel, co se mi tam vesele kumuloval 40let, po které jsem si myslela (opravdu jsem tomu slepě věřila!), že za to může ten a to...no a když jsem ze svého života všechny "nepřátele" odstranila a bordel se prakticky nehnul, i došlo mi, že největším nepřítelem a blokátorem dobrého životního pocitu jsem si sama. (To teď nemluvím o nikom jiném než o sobě a o SVÉ zkušenosti.)

Pochopitelně, naráz se tolik bordelu uklidit nedá, ale rozporcovala jsem si ho na malé součásti a vybrala jsem si ty nejakutnější, a na těch jsem začala pracovat. Tady na Rodině to vidět není , ale některé věci už se mi aspoň částečně podařilo dát do pořádku . Jen prostě na sebe musím být přísná - fakt přísná! (opět - jen moje zkušenost) Musela jsem se například stát větším pragmatikem - prostě řešit víc věcně místo emocema. Zkusit si najít "co je zatím" (proč jsem smutná nebo naštvaná nebo co mi vadí) a řešit TO, ne to, jak se to jeví.