Jo, naše nejmladší už má také matematiku pro první třídu vlastně zvládnutou, je na začátku čtení (přečte jednotlivá slova), je schopná hrát slovní fotbal a tak...Jen neumí psát, ale ruku má zralou, hezky vybarvuje, tahy napodobuje....a nikdo ji nic dopředu neučil (když nepočítám starší sestry )....tak nastoupila do školy o rok dřív, protože za rok už by tu první třídu musela přeskočit, což bych právě kvůli tomu kolektivu a také kvůli pracovním návykům dost nerada. A jí zatím ani nevadí opakovat to, co už umí, takže první třída je pro ni akorát...

Možnost navštěvovat matematiku ve vyšším ročníku je dobrá, individuální vzdělávací plány jsou už dnes poměrně běžné. Mohou se využít třeba i ve výuce cizího jazyka, když dítě např. od školky chodí na nějaký kurz, kde už se později (třeba v první a druhé třídě) setká i s psanou formou jazyka, tak je úplně zbytečné začínat ve třetí třídě zase od začátku....

K dotazu:
Hodně záleží na škole, ale standard je na konci první třídy číselná řada do 20, sčítání a odčítání bez přechodu přes desítku v rozsahu 0 - 20, sčítání a odčítání s přechodem přes desítk v rozsahu 0 - 20, jednoduché slovní úlohy v rozsahu do 20, porovnávání čísel do 20. A na začátku druhé třídy většinou bývá poměrně dlouhé opakování téhož.

Nejde ale jen o objem znalostí, ten je v první a částečně v druhé třídě dost malý, ale jde také o získání určitých návyků. Např. určitá úprava, postupy zapisování třeba slovních úloh, způsob značení toho nebo onoho...
Určitě nejde o nic, co by se nedalo dohnat, jen je potřeba myslet na to, že druháci už tyhle návyky většinou mají, takže učitelka, i když je vyžaduje, je pak už příliš nezdůrazňje, a o to víc je potřeba tomu věnovat pozornost u toho prvňáka, aby nebyl v některých ohledech znevýhodněný.