Já si ve 14 s bárbínama nehrála (takové panenky byly na naší rodinu velký luxus, měla jsem jenom obyčejné), ale zato si dost dobře vzpomínám, že jsem na gramodeskách s oblibou poslouchala Hurvínka. Na diskotéky jsem v té době rozhodně nechodila, maximálně tak na dětské (pořádané školou, pionýrem a tak), rozhodně jsem se nesměla courat nikde po nocích (do sedmi doma). Nepřišlo mi, že bych byla držená nějak zkrátka, kamarádky to měly víceméně taky tak.