Ahoj Petro, chci Ti jenom napsat, ze nejsi sama, kdo se musi s takovym zdelenim, jste neplodna, vyrovnat. Ja jsem byla pred dvema tydny u gynekologa s tim, ze jdu jenom na prohlidku, ze mi snad i zdeli, ze mozna jsem tehotna, i kdyz tehotensky test byl negativní, proste sla jsem tam s nejakym dobrym pocitem. Ale jake bylo moje zklamani, kdyz mi lekar rekl, ze mam syndrom polycystickych ovarii a ze jsem primarne sterilni. To byla rana pod pas. Vubec jsem nebyla na to nejak pripravena, vubec jsem takove zdeleni necekala. Kdyz jsem pak vysla z ordinace, rozbrecela jsem se a tak jsem se nejak dostala domu. Doma to nebylo o nic lepsi. Muj manzel, muzu rict jenom sama za jednoho muze, byl z toho uplne mimo. I kdyz to nedal nejak extra na sobe znat, vim, ze ho to podobne jako mne, mozna i vic, trapi. Ted jenom shanim dalsi informace, brouzdam po internetu a snazim se najit cloveka, ktery ma podobne problemy jako ja. Ve svym okoli nikoho takoveho nemam, s kym by jsem si mohla o tom promluvit. Za 2 tydny jdu na operaci, laparoskopii. Doufam, ze se uz konecne zbavim tech bolesti. Tak Ti Petro preju hodne stesti a doufam, ze se nam podari raz to vytouzene miminko mit a budeme se o nej s laskou starat. Ja v to verim :o) Hezky den. Petra