Myslela jsem, že už jsem odpovídala, ale asi se to neodeslalo, takže ještě jednou k tomuto:
"Nux čtu tě tu chvilku a potřebovala bych se něco zeptat. jestli to vadí tak neodpovídej. Tobě tedy léky nezabírají a jsi pořád na začátku léčby, to je v těžké depresi? Nebo léky nebereš a spoléháš na terapii? nějak jsem to nepostřehla, asi jsem něco přelítla. Díky."
------------------------------------------------

Nejsem pořád na začátku léčby. Můj stav se trochu mění a vyvíjí (úzkosti - deprese- PPP).
Těžkopu depresi teď nemám, myslím, že jsem snad měla jen pár takových relapsů do fakt těžké deprese (na hospitalizaci), jinak se standardně držím na středně těžké až lehčí depresi.
Když to klesne, nasadíme léky, které ale po dvou měsících obvykle přestanou fungovat.
Při propadech beru Rivotril, akutně abych si ulevila.

Na terapii spoléhám nejvíce. Ale teď mám pauzu (nevychází nám to s terapeutem časově několik týdnů po sobě se sejít) a v takových chvílích když se zhorším, je to blbý, nemám podporu, napráškuju se, kolikrát to fest přeženu.

AD jsou pro mě prostě nějak slabá, dokážou mě oploštit, ale ne vyléčit.
Vlastně AD neléčí nikoho. Jen trochu závidím těm, komu fakt pomůžou. Nic takového, jako skutečnou úlevu jsem s nima nezažila. Vždy je to tak nějak "jen trochu", a spíše přání, než skutečnost.

Ty mi asi moc nevěříš, co píšu, že?