No tak to pochybuji, že by šlo...

Dítě má 2 rodiče, oba jsou jeho zákonnými zástupci, i když jsou rozvedení nebo nesezdaní.

Zemře-li jeden rodič, plná rodičovská práva má automaticky druhý rodič. Žádný soud by tudíž nerozhodoval o tom, komu se dítě svěří nebo kdo se bude starat o jeho majetek... Automaticky by to byl otec. Ledaže by měl otec omezenou rodičovskou zodpovědnost (alkohlik, soudně trestaný apod. - soud by mohl rozhodnout o omezení jeho rod. zodpovědnosti). Pak by se musel stanovit opatrovník.

Opatrovník je jen v případě, že žádný z rodičů nemůže dítě zastoupit, poručník jen v případě, že dítě nemá ani jednoho rodiče.

S majetkem by toho otec stejně moc nemohl dělat - transakce s nemovitostmi ve vlastnictví dítěte musí schválit vždy soud, peníze jsou na vinkulovaných účtech (zapečetěných do 18 let věku dítěte). Kdyby je otec chtěl utratit, musel by výslovně požádat soud, aby mu je dovolil vybrat + doložit na jaký účel + že je to v prospěch dítěte apod.

Závěť nemá smysl, dítě je jediný dědic, neopominutelný.

V případě zvlášť divokém - otec se o dítě třeba vůbec nezajímá, ani třeba se neví, kde te´d žije, a matka zemře, tak se dítěte fakticky ujmou prarodiče, pak si požádají o svěření dítěte např. do pěstounské péče, kdy soud rozhodne o tom, že dítě bude tedy u nich, že otec má platit výživné jim + jaké právní úkony mohou pěstouni za dítě dělat.

ale pokud se otec s dítětem normálně stýká, jen matka má prostě radši svoje rodiče než bývalého, a otec by zájem měl a nebyl by fakt absolutně a totálně neschopný, tak dítě prostě bude u otce. A cokoli si matka přála před smrtí, na tom zas až tak nic nezmění...

Myšleno dle zákona.

V praxi jsem ale viděla situaci podobnou - matka zemřela, dítě "sbalila" sestra matky, otci ho odmítli by´t i jenom půjčit nebo ukázat... Podali návrh na svěření do své pěstounské péče, otec trval na tom, že dítě chce vychovávat, sestra to nakonec vyhrála, protože dítě bylo malé (tuším 2 roky, když matka zemřela), soud trval strašně dlouho (asi rok) a dítě už pak otce ani nepoznalo. Osobně to teda považuju za prasárnu ze strany té sestry, ale "účel" (myšleno aby otec dítě nedostal) to rozhodně splnilo... Dítě už tetu považovalo v podstatě za matku a jejího muže za otce a soud mu už nechtěl přidělávat další trauma ze ztráty dominantních vychovatelů. Podotýkám, že otec se jevil naprosto v pohodě, zaměstnaný, slušný chlap. Prostě měl dost velkou smůlu.