Hilly - na tyto diskuze se nedívám a nedívala se, o své těhotenství jsem se s kýmkoli odmítala bavit, diskuze o jméně dítěte byla velmi rodinná a intimní /jen rodina, žádné babičky, dědečkové, kamarádky a já nevím, kdo/. Pidioblečky jsem měla dojednané od kamarádek a ty věděly, že do porodu nic podobného nechci doma, takže jakmile dostaly SMS, narodil se nám........, tak se trousily s taškami k nám domů /jsem jim vděčná/. Manžel vybral oblečky tří velikostí, přepral v ruce, vyžehlil a dovezl mi je v den odchodu domů.
Věděla jsem, že v tomto jsem poněkud úchylná /ale mám svý důvody/, ale přesto mě šokovalo, když mi nějakou fotku z UTZ strkala pod nos sestřenice, jak jsou bobísci krásní /ještě na ní nebylo nic vidět/ a dozvěděla jsem se, že už si nakoupila skříň oblečení na dvojčata. Nevím, jak se pak srovnala s tím, když jedno potratila - druhé se kupodivu udrželo.