fobii na knoflíky má můj skoro 7 letý syn...už jsem si zvykla,má to od mala,nemůže vidět knoflík,natož mít na sobě něco s knoflíkamauž se tomu směju,ale velká sranda to nebyla-musela jsem vyházet všechny věci kde byl sebemenší knoflík,kalhoty zásadně jen na šňůrku....vadí mu knoflík i na mě,vyloženě mě prosí,ať si to sundám,když se ho zeptám,co mu na nic vadí,tak to nedokáže říct..musela jsem i vyměnit ložní prádlo s knoflíkama,máme se zippem

jinak já jsem klaustrofobik a zároveň mám ale i strach z velkých prostorů-stadiony,velká nákupní centra-nedávno jsem to sama překonala na koncertě Kabátů v Praze,ale museli jsme mít místo hned u východu"abych mohla dýchat"....nakupovat samozřejmě chodim,ale točí se mi hlava..jde to překonat...měla jsem i strach jezdit v MHD,"bála" jsem se,že mě někdo sleduje,vadí mi to dodnes,ale do práce jezdit musím,nesnášim,když sedim proti směru jízdy a lidi na mě koukaj(i když třeba nekoukaj,nevim)....nesnášim zvuk ptačích křídel,to mám úplně husí kůži...když někde jsme nebo i doma,musí být furt otevřené okno,takže přijdu k někomu na návštěvu a poprosim ho v první řadě,aby to okno otevřel-tohle nechápu,ale kamarádi jsou zvyklí...nesnášim žížaly,hady-to by byla moje smrt a to myslim vážně,no je toho víctak buďte v klidu,každej má něco