Tak si zkus sama pro sebe zformulovat, co přesně jsi čekala a jestli je to něco, co může učitelka splnit, řekni jí to.
Ona (předpokládám, že jde o prvňačku) během dvou prvních týdnů společné práce správně poznala dceřin temperament včetně toho, že důvodem je vnitřní nejistota, napsala ti, že při práci se snaží udělat vše, jak má být. Dcera se asi ve škole snaží víc než doma. Hodně dětí se ve škole chová jinak než doma, takže stejně tak, jako že je to pro tebe stará vesta, ti mohla napsat něco nového. To, že dceřin dobře popsala jaká dcera je, není důka její lenosti a neschopnosti, ale toho že se o dceru zajímá a snad rozumí tomu, co dělá.
To, že jsre dostali první hodnocení už po dvou týdnech, je taky spíš projev toho, že se škola stará dobře. A že jim dochází, že za dva týdny je na vyvozování závěrů ještě dost brzo. Poznávají se.
Učitelka není tvůj nepřítel, to hodnocení (doufám) nepíše proto, aby pak na tebe mohla zaútočit a nějak ti škodit. Popsala ti, jak se zatím holčičce ve škole vede.
Stejnou ovinnost má i k ostatním dětem ve třídě, i je musí poznávat a psát rodičům hodnocení. Proto je hodnocení oproti tvému očekávání málo dlouhé, delší bude nejspíš ve čtvrtletí.
Pokud se ptřebuješ vyptat na další věci, tak nejefektivněji to jde vyřešit, když si domluvíš s učitelkou schůzku. Můžeš jí říct, že se ti hodnocení nelíbilo a proč, třeba se dohodnete na něčem, co se ti bude líbit víc.
A můžeš si na ni i rovnou stěžovat.