Gertrudo,

my se s ex nezveme; já jsem vlastně nikdy nebyla v okruhu několika kilometrů od jeho bydliště, protože nemám auto a děti mu tím pádem nikdy nevozím.

Kafe mu uvařím, když přijde za nemocnými dětmi. Jinak si u mě opravdu nesedne a nejde dál než do předsíně.

Kdyby mi přivezl děti na prahu noci, nenapadlo by mě ho zvát na kafe; čekala bych, že raději dojede těch pár kilometrů domů. A taky bych čekala, že kdyby se cítil utahaný a to kafe by potřeboval, tak by se otevřeně zeptal a já bych mu ho samozřejmě bez nejmenších potíží uvařila.

Kašli na formální zdvořilost, řekni mu příště rovnou, že to kafe před další stokilometrovou jízdou potřebuješ; případně mu řekni, že příště nemůžeš, ať si pro dítě přijede on.

To ti podle mě chtěla říct Líza, že ty se kvůli němu (a hlavně kvůli dítěti) můžeš přetrhnout a on se veze. Když mu necháš kus odpovědnosti za tyhle věci a nebudeš je řešit místo něj, bude ti líp.