Br, ono je to zatraceně těžké. Velmi dobře rozumím tomu, co píšeš Ty, i tomu, co napsala Hrouda. A beru si z toho následující ponaučení:

1.Snažit se vybudovat nějaký rodinný majetek (spíš časem, teď spíš koukám mít dost času na děti), aby jednou moje děti nemusely začínat od nuly a nemusely odkládat rodičovství bůhví do kdy. (Já jsem otěhotněla velmi snadno v necelých 29 a to už byla touha po mateřství velmi silná a z představy, že bychom to museli kvůli financím ještě odkládat, mi vstávají hrůzou vlasy na hlavě.)

2.Hučet do svých synů, ať svým partnerkám rozmlouvají HA, protože je to sajrajt, existuje i zdravější a rovněž spolehlivá antikoncepce a že je lepší mít děti v nevhodnou dobu než nikdy.

Znala jsem i ženské, které si pořídily děti hodně brzy a plánovaně, jednu z nich k tomu vedla skutečnost, že jí na dědičnou nemoc velmi brzy zemřela maminka a ona se nejspíš bála, že třeba svoje děti nestihne vychovat. Znám i ženskou, která v 18 otěhotněla neplánovaně, dítě si nechala, ale nešla na VŠ, ovšem další dítě už pak nikdy mít nemohla, a tak také nelitovala.