Nejsou to různé věci z mého pohledu:
1)Jsou ti, co mají varovné příznaky a to je vede k tomu vyhledat pomoc.
2)Pak ti, co mají varovné příznaky, ale nerozpoznají je, takže pomoc nevyhledají.
3)Pak ti, kteří mají varovné příznaky, vědí o nich a ignorují je ("jsem už starý, nemá už cenu to a to řešit").
4)Pak ti, co mají varovné příznaky, ale nepřikládají jim velkou váhu. podcení je ("hlava občas bolí každého, nejsou to velké bolesti, průjem mívá každý, něco na mě asi leze" atp).
5)Pak ti, kteří varovné příznaky nepozorují a ignorují prevenci, tím myslím ony skryté choroby, jejichž příznaky relativně včas pozorovat nelze, spíš až v pokročilém stádiu, ale jsou na druhou stranu odhalitelné prevencí nebo screeningem, tím myslím třeba útvary na čípku, které se zatím neprojevují, ale pečlivá prevence je odhalí, odstraní a zabrání tak rozvoji onemocnění, hypertenzi a další příklady.
6)Pak ti, kteří varovné příznaky nemají, protože jsou zdrávi.

Jistěže je tvé právo jednat jakkoli v mezích zákona, to nikomu neupírám, já ovšem argumentuji proti tezi, že "Ostatně - většina lidí pozná, že je jim blbě a divno, to obvykle stačí k tomu, aby odbornou pomoc vyhledali včas". Myslím, že takto obecně to není pravda, protože skupiny 2-5 v mém rozdělení pomoc včas nevyhledají. Kolik lidí spadá do těchto skupin přesně nevím, ale domnívám se, že jich málo nebude. Možná máš pravdu s většinou, co pomoc vyhledá, ale nevím, žádný podklad tohoto tvrzení jsi nedala. Pokud bych měla soudit z příkladů ve svém okolí, většina to bohužel nebude, určitě ne výrazně převážná, soudím tak právě např. i ze slov prof. Klenera, který v citaci tvrdí, že pacienti chodí pozdě často, uvádí jako příklad ty, ketří ignorují ztuhnutí v prsu nebo krev ve stolici. Grainne, jinak se obávám, že lépe nedokážu vysvětlit, proč si myslím, že tvé tvrzení není pravdivé.