Probudilas ve mně vzpomínku. Tohle vaření v kotli jsem zažila jako malá u babičky. To už je ale minimálně 35 let. Ještě za tmy jsme vyrazily s kárkou naloženou švestkami přes půl vesnice do stavení, kde měli kotel. A tam jsme celý den vařily a míchaly (kotel měl nějaké zpřevodované míchací zařízení, ale na lidský pohon) a míchaly. Celý den tam přicházeli další lidi a besedovali. Večer jsme se vrátily domů s kýblem povidel.
A taky jsme vozili sušit švestky do sušárny dřeva, kde je noční hlídači přes noc sušili. Jé, ty byly dobré, když byly ještě teplé.