Dobrý den,
setkala jsem se s podobným chováním u dvou učitelek. Ta první dohnala během dvou měsíců mého devítilého syna do péče psychiatra. Nechci tu rozepisovat podrobnosti. Každopádně šel okamžitě do jiné školy, dnes úspěšně studuje VŠ. Dcera potkala na základce učitelku podobnou té vaší. Měla diagnostikovanou dyslexii, dysgrafii i dysortografii, ve škole byla v péči speciální pedagožky (výborné), ale třídní to nijak neakceptovala, nezohledňovala a vždycky mi lakonicky sdělila, že není specialista na děti s poruchami učení. Na začátku páté třídy jsme změnili školu. Bylo to moje rozhodnutí, dcera se odtamtud nechtěla hnout za žádnou cenu, a dodnes nelituji, nakonec ani ona. Je ve třítím ročníku na zdrávce. Máte-li možnost, zkuste najít školu, kde k vaší dceři budou přistupovat s ohledem na její potřeby. Bojem s učitelkou budete stresovat sebe i dceru, a i když nakonec vyhrajete, troufám si to nazvat Pyrhovým vítězstvím. Dcera chodila do stejné základky, kam přešel výše zmiňovaný syn a v jeho případě jsme byli maximálně spokojení. Dcera měla jinou učitelku a nefungovalo to. Je to hlavně o lidech a jejich přístupu.