Vážená paní Evo,

naprosto chápu Vaše obavy, jsem čerstvou maminkou dvouměšíční dcerky Lucinky. V den, kdy jsem jela s manželem do porodnice mě běhaly hlavou myšlenky, jaké budou bolesti ( začátek je dobrý, ale..) v průběhu porodu a začala jsem uvažovat o epidurální anestezii. Jsem ale bohužel takový nevěřící Tomáš, tak, když jsem v nemocnici nemohla bolestmi už ani chodit a paní doktorka se mně zeptala, jestli bych radši nechtěla zavěst "epidurál" odmítla jsem to, protože jsem dostala strach, že se to nepovede. Manžel se mně snažil také přesvědčit, ale nepřesvědčil. Výsledkem mého odmítnutí bylo to, že jsem si to !protrpěla až do konce. Má první slova po porodu byla " to je naše první a poslední dítě".
Když Vám ale dají toho malého tvorečka do náruče, zapomenete na všechny bolesti.
Spíše, než epidurál bych Vám doporučila manžela k porodu. Je to veliká pomoc a netrpíte sama.

Přeji Vám mnoho štěstí

Tereza Nováková