Libiku, jednou jsem se dostala do situace, kdy určitá osoba měla obrovské problémy s manželem (ukázalo se - ale až nakonec, že je psychopat), a sama na něj (z mého - slepičího? - hlediska pochopitelně, byla zklamaná, zrazená, zoufalá) dštila oheň a síru, a všichni jí přizvukovali, a to jí pomáhalo. Já byla jediná, která jsem neříkala tak ani tak (protože jsem viděla, že ho přesto všechno má pořád ještě ráda), a byla jsem za špatnou, která je na jeho straně. Nevypadalo to, že by můj přístup tu osobu nějak byl podpořil...