Částečně rodina - narodily se mi postupně dvě děti ještě před ukončením bc a nebylo tenkrát hlídání - kdybych měla tenkrát hlídání jako nyní, asi by to šlo, ale chodit na přednášky, konzultace a zkoušky s dítětem jsem prostě nekousla, notabene když jsem neměla žádný čas na učení. Nejsem bohužel ten typ, co se může po nocích učit i když 3x kojí. Já prostě musím spát.
Dalším důvodem byla moje lenost. Samozřejmně jsem mohla dítě hodit na záda a jenom se učit přes den, nikam nechodit a nehledě na to, že jsem neměla hlídání, tak jsem se zatnutými zuby mohla prospět. No nechtěla jsem..
Za třetí, otrávila mě trošku úroveň některých vyučujících a celkově jsem měla pocit, že se toho zas tak moc nového nenaučím, že toho hodně znám z praxe a to, co jsem doufala, že se naučím, jsem si stejně tak nějak musela vyhledat sama nezávisle na učení.
No a poslední bod bylo hodnocení mojí situace v rodině. Tak nějak jsme si uspořádání rozdělili tradičně, takže jsem doufala, že budu někde pracovat na částečný úvazek, takže k tomu není povětšinou třeba VŠ. Co bude, až děti odrostou nevím, ale rozhodně celkově nejsem typ vedoucí takže myslím, že bych to zas tak nezúročila. Na náročnější a vyšší funkci se necítím a na tu méně náročnou už by mě asi nevzali, páč už budu "příliš kvalifikovaná".
Toš tak!