a vlastní rodiče jsem dlouho brala jako rodiče a vůbec mne nenapadlo, že jsou taky něco jinýho a že taky měli život před námi a budou ho mítm, až vypadnem
![:-)](/g/s/0.gif)
). A jejich historky třeba z vysokoškolských studií - jsem nechápala, co je na nich tak zajímavýho a proč je říkaj furt dokola, když v tom nefigurujeme my
![:-)](/g/s/0.gif)
))). No začala mne to pouštet až kolem patnácti a teprve s vlastními dětmi mi došlo, že at je človek jakkoliv angažovaný rodič, nikdy není JEN rodič.