JO, jo, jo!!!! Navlas stejný. Moje matka se do mě pustila, když bylo synovi půl roku přesně, kde jsem na to přišla, aby takhle velký dítě bylo jenom kojený, že jednak musí mít žízeň, když mu nedám čaj, jednak bude podvyživenej, protože mu to nemůže stačit - syn vážil v půlroce 9,5 kg.

A ve stejné době mi říkala, že syn bude asi opožděný, když ještě nesedí, že brácha seděla už ve čtyřech měsících na nočníku zašprajcovanej polštářema. A když ho nebudu posazovat, nenaučí se to. Žádný vysvětlování nepomohlo. Jednou jsem jí vzala s sebou do poradny, kde jí doktorka vysvětlila stravování, už se s ní nedalo vydržet, pak mi dala trochu pokoj. Myslela to dobře, ale šílela jsem z ní.