mám dceru, syna a syna. vždycky jsem říkala, že jsem víc "na kluky", ne, že bych dceru neměla ráda, ale prostě jsem si ty svý chlapečky ráda ňuňala
teď je dceři 14 a začíná z ní bejt ženská, máme spolu takový ty spiklenecký ženský hovory, půjčujeme si oblečení, hádáme se o vkusu, šmejdíme spolu po fleru... no a tohle a spoustu dalších věcí bych prostě nemohla. a taky jsem ráda, že mám komu předávat "ženství" či jak to normálně popsat. takže jsem ráda, že mám oboje. na druhou stranu, kdybych měla jen kluky, tak si rvát vlasy nebudu