No to zakladatelka nikde nepíše, že by její manžel byl neúspěšný. Měla jsem takového otce- ve čtyřech letech jsem četla, na povel plavala, jezdila na kole, skoro do třiceti jsem se ho bála...:-((, deptá mě i teď. Jo, souhlasím, není to dobrý start do života, ne snad že bych se jako oběť takovéhle výchovy přeceňovala, je to spíš naopak - dlouho jsem si byla sebou nejistá, necenila jsem se, snadno o sobě pochybuji...nedokážu moc zapadnout do většího množství lidí, i když přátel mám hodně - ale vždycky si popovídám jen ve dvou...
Ale konstruktivně - když to manžel nastudovává, co mu podstrčit nějakou studii, výchovnou příručku...
?