Nevím, doma jsem měla syna své kamarádky 14 dní - bylo mu tehdy asi 8 let - řekla bych. Maminka byla po bouračce v nemocnici a o kluka se neměl kdo postarat, on přišel k večeru k nám, že maminka je pryč, nevrátila se a on že se doma bojí. Nechala jsem ho samozřejmě u nás, ať se nebojí, vzal si doma věci do školy, nechal na stole vzkaz, kde je a od nás šel do školy. Během dalšího dne jsem dostala zprávu z nemocnice, že je hospitalizovaná po bouračce v nemocnici, že za ní nemáme jezdit, že nás k ní nepustí, ale že stále mluvila o tom, že mi musí dát vědět, abych se postarala o jejího syna. Nevěděla jsem, co jejímu synovi říct a zatajila jsem bouračku a řekla jsem, že maminka byla na služ. cestě a udělalo se jí špatně a je v nemocnici, jet tam nemůžeme, protože je to daleko, ale zatím že bude u nás, že o víkendu bychom mohli jet maminku navštívit. Ve škole jsem učitelce řekla, že zatím mám jejího syna u sebe a že o bouračce neví a že budu informovat. Dopadlo to dobře - s maminkou a sociálka nic neřešila - asi nikdo nic nehlásil.