Nevím, nakolik bude toto téma kontroverzní, když je tu dovětek, že mi to vadí, ale zajímalo by mě, jak to máte s věšením vy.

Celé léto s údivem pozoruju, kolika způsoby lze sušit prádlo.
Asi jsem doposud dělala něco špatně: já totiž vyndám prádlo z pračky, většinou nemám po ruce koš, takže ho vybalancuju v náručí a pověsím ho buď na zahradu, na sušák, nebo přes bidlo nad plotnu, a když uschne, sundám ho.

Má babička a má tchýně nikoli.
Úplně se třesou, aby už už pračka doprala a starostlivě hledí na oblohu, sledují počasí v televizi apod.

Když pračka dopere, vrhnou se na ni, vyrvou prádlo a letí na zahradu, kde prádlo pověsí.
Až sem se shodujeme.
Jenže když slunce popojde, prádlo sundají a přepověsí ho tak, aby na něj slunce mohlo.
Mezitím dopere druhá (třetí)pračka - já bych prádlo pověsila doma na sušák.
Tchýně bafne sušák, snese ho po schodech na dvůr a věší prádlo na dvoře na sušáku.
Během dne sušák i s prádlem poponáší, za deště ho vláčí dovnitř, vzápětí zas ven.
Mezitím ze sušáku i ze šňůry prádlo různě snímá a věší jinam.
Nekdy mám paranoidní pocit, že na něj i fouká

Jak to máte vy?

Pověsit & go nebo ze sušení udělat fakt dřinu? A znáte vůbec někoho, kdo má úchylku na neustálé věšení a převěšování?