Mně zas doktorka na příjmu řekla, že jí do porodu žádný revmatolog kecat nebude, že porodník je ona. A smála se mi, že mám strach, že je malá moc velká. Prý je normální a já to zvládnu jako nic.
Po porodu hlavičky se mi zastavily kontrakce, oxytocin nehrozil, první porod jsem měla taky CS, tak mi skákala PA na břicho. Malá z toho měla podlitiny na půlce těla a s porušeným ramínkem rehabilitujeme pořád (1/2 roku) Rozdýchali ji naštěstí rychle, takže jinak je snad všechno v pořádku. A chtěla bych vidět tu doktorku, jak s úsměvem a v pohodě rodí 4950g dítě. Nezměřila mi ani pánev, bylo jí jedno, že mám tlak 160/100 (to jsem měla asi 3 týdny před porodem, v porodnici si nepamatuju, kolik to bylo). Malá měla noční můry, ze sna sebou mlátila, že jsem měla strach, jestli nemá třeba epilepsii, doktorka mi řekla, že to má jen sny. Normálně jsem nad ní brečela, co musela chudinka zažít, když ji to tak trápilo.