Taky nějak nechápu proč tolik "zlé krve". Debatu, kde vznikl spor o úrovni vtipů jsem nesledovala, ale stejně.
To je tak těžké pochopit, že
- Hranici vkusu má každý jinde
- Existuje nechutný "fekální" humor nebo možná "humor", který nikomu neubližuje. Já ho nemusím, ale nevadí mi
- Jsou témata, kde vtipkování opravdu může "ubližovat". Je asi normální, že se blondýna směje vtipu o blondýnách, tchýně vtipu o tchýních a policista sbírá vtipy o policajtech. Jenže může se člověk, kterému půl příbuzných zahynulo v koncentráku smát "vtipech" o plynových komorách? Možná ano, ale můžeme to my po něm chtít? Jedna věc je umět si dělat legraci ze sebe, jiná věc je smát se opravdovému cizímu neštěstí. Vtipy můžou ulehčit prožívání těžké situace, ale ta hranice, kdy je to jen celkem neškodný a kluidně i čený humor a kdy je to už za hranou je docela tenká.