Nemyslím, že máš výchovný problém. Dítě je ve fázi, kdy zkoumá možnosti akce-reakce. Naše malá tě taky bude hezky hladit a nejednou zničehož nic tě bací. Lidé ani nemusí mít psa a potýkají se s ubližováním dítěte mladšímu sourozenci. Děti jsou kruťáci, hlavně z důvodu absence zkušeností. Mám feny dvě a mám to o to těžší, že psí holky jsou ještě dospívající a tedy to musím vychovávat všechno najednou. Takže "mučení" psů zamezuji, správné chování odměňuji na všechny strany a když hra začíná přesahovat mé schopnosti rozlišovat, kdo si začal, rozeženu to dočista. Nevím, kde pořád lidi berou, že se děti musí chránit před psy. Já většinu času chráním psy před dítětem
.
Musíš prostě vytrvat. Všecna mláďata mají ve zvyku neustále testovat hranice a zkoušet, zda by nešly posunout. Vždycky je dobrým řešením nežádoucí činnost okamžitě (až šokově) přerušit. Sebrat klacek, fyzicky zamezit kontaktu, zahrát si na rozzlobeného tygra, aby narušitel věděl, jak moc hranice překročil. Plácání je vcelku pro kočku, notabene, ani pro tu kočku
. Demonstrace bolesti je blbost, i velmi malé děti mají s bolestí zkušenost, netřeba jim ji připomínat tím, že jim ji uděláme. Když miluji - neubližuji.