Tak sladkosti v podstatě nekupuji (tedy kupuji hořkou čokoládu 60 - 75%, ale to není sladkost, to je lék ), takže u nás se jí sladké, co upečeme. Z toho snědly dcery a tatínek tak po 30% a já těch zbylých 10%. Peču určitě 1x týdně, ale někdy i 2x, dělám hlavně ovocné věci (buchtu z jablkového těsta, rybízový koláč, rebarborové řezy a tak) a u VŠECH receptů ubírám 25 - 50% cukru, protože by nám to přišlo moc sladké.
Když byla první dcera malá, tak tchýně vozila kvanta sladkostí a já je před ní vzala a strčila do krabice ve špajzu. Malá dostala něco malého (nejraděni čistou čokoládu) a konec. Tchýně se vztekala, že to malé nedám, PROTOŽE je to od ní, tak jsem jí vysvětlovala, že jí to nedám, protože je to nezdravé. Po asi 2 letech jsem ji přesvědčila, aby přivezla jednu dobrotu (a u té jsem už pak vydržela neřešit kvalitu, i když to byly barevné polské bombóny) a k tomu kupu ovoce, které mohla malá baštit s babičkou bez omezení. A babi byla konečně spokojená, že malá VIDÍ, že to dostala OD BABIČKY....

Jo a k té hodněprocentní čokoládě: muž sní tak 2 tabulky za týden, já tak jednu za měsíc . Dcera tak půl tabulky týdně .

Simča