Přidat odpověď
ono všechno souvisí se vším.
Netvrdím, že pouhý fakt, že odmítnu vzít si nějakou věc zadarmo od člověka nebo strany, vůči kterému mám zásadní výhrady, sám o sobě STAČÍ, abych se mohla prohlásit za morální osobu (bez ohledu na to, že bych se třeba v jiných ohledech chovala jako prase), to skutečně ne.
Ale aspoň pro mě to o lecčems vypovídá, je mi líto. Možná bych to nenazvala tak vznešeně, ale skutečně nejsem ochotna postavit zábavu svého dítěte nad jakékoli ostatní aspekty, které jsou třeba pro mě nepřekousnutelné. A je mi úplně jedno, jestli si tím polepším nebo pohorším v očích kohokoli třetího, prostě to tak MÁM.
Předchozí