Mne kdyz je skutecne tezko, vzdy se dikybohu objevi nejaka situace, nebo zprava, nebo cokoliv, co mne utvrdi v tom, ze natom nejsem tak spatne..
Nedavno jsem cosi vnitrne resila, jak budu vse s mym velmi aktivnim ditetem sama zvladat, kdyz se narodi druhe mimi / jelikoz manzel je manazer, ktery dela do vecera a ja jsem daleko od pribuznych a od domova a nemam skutecne nikoho, kdo by mi pomohl../
a videla cast dilu z jedne Oprah show.O rodine, kde cekali dlouho na mimi, pak zena spontanne otehotnela s dvojcatky..Obe po preruseni pupecne snury zemreli..Do roka spontanne otehotnela s sestercatky! Vsechny deti prisli stastne na svet v poradku..Byla jsem uplne unesena z toho, jak ma vse zorganizovane, pomahaji ji volunteers z okoli / co je pochopitelne/, ale rekla jsem si, ze muj problem neni tak velky a jiste vse zvladnu, kdyz jsem byla do neceho "povolana"..
Tak se domnivam, zda se to mozna tema mimo...ze nikdy se neudeje v zivote nic, co by az cas, stav a emoce dovoli, nebylo jednou prekonano..Zadna bolest tady nepotrva vecne...Clovek je ve svem zivote veden, jak pady, tak radosti..Nekdy ma pad pripravit cloveka na pokoru a dalsi vetsi radost, ktere hodnota by mu za cas snad "vyvetrala", nebo by si ji nevazil tak, jak by to vyzadovala...Treba na tebe s muzem ceka za cas skutecne mnohem vetsi radost a vse budes prozivat jeste o neco hodnotneji, abys ze sebe vydala pro druheho ze vsech sil, co jsi schopna..
Delej co budes myslet, ze ti pomuze v prekonani teto bolesti, nebo nedelej treba vubec nic, kdyz nemas naladu..Nikdy nezapomenes na sve miminko, ale bolest se s dalsi radosti v zivote, ktera na tebe snad ceka, vyrazne otupi..To mi ver..