Přidat odpověď
ještě další ne - diagnoza. Když to nešlo při vyučování, aby vydržel v klidu, byl podle dg vymyšlený individuální plán - že je zřejmě unavený, nemůže už vydržet- tak že půjde do vedlejší místnosti s úkolem, co ho baví - příroda, bludiště atd. - nikdy se to nevyužilo, ačkoli původně Mat chtěl. Být mimo třídu mi připadalo jako za trest, měl pocit, že je to nespravedlivé, protože ostatní se taky smáli (jenže on tak 3x víc nahlas i trvání), tudíš na úkoly v tu chvíli neměl náladu. Pomohli smajlíci za snahu a drobný peníz navíc každý den, když to šlo ( to jsem teda taky našla v diskuzi o AS)
Mat už bude mít brzo 9 let, začíná být vidět, jak na mě je závislý- děti už začali dost chodit do školy samy, on se na to ještě necítí, ale budu ho muset pomalu začít vykopávat k samostatnosti - ale mám obavy, abychom odhadli tu hranici, aby trénoval a zas aby nebyl v moc velké úzkosti.
Ale třeba loni nechtěl na sportovní kroužek ani za nic a letos svolil, že půjde na míčovky a dokonce na sebeobranu.
MOžná to mám tak divné s tou dg., protože přišla v době, kdy jsem byla už hodně vyrovnaná s tím, že je jaký je a to trápení se poznámkama na špatnou výchovu už bylo za mnou.navíc ze strany rodiny jsou řeči pořád stejné.Možná taky, že nevypadá v kolektivu dětí nápadně jinak, tak mi nepřipadá výhodné, aby i on sebe vnímal přes Dg. - jinak. Ale puberty se asi bát nepřestanu, to se může stát cokoli.
Předchozí