na <->

co dodat.

otec pil a řezal nás opatkem a prutem jak žito. jediná jeho řeš s námi byla otázka ,,co bylo ve škole"
když jsem mu řekla, že nepůjdu v jeho šlépějích (běh na lyžích a luokstřelba závodně), ale že budu jezdit na koních, řekl, že to nikd ypodporovat nebude..ani když jsem vyhrála na mistrovství republiky.

Máma, ta byla cholerická a výbušná jako já, dřív mluvila než myslela,zděldila jsem její povahu. Hned se vším hotová. paradoxn jsem to na ni nesnášela, nešlo ji nic vysvětlit..a sama to dělám
jenže já si aspoň časem uvědomím, že to bylo špatně, ona chybu nepřizná nikdy
nebyla ten typ, za kterým jsem mohla s něčím přijít a svěřit se..i na blbou MS přišla tak, že mi hrabala ve skříni a našla tampony, spustila cirkus a bylo vymalováno ale dobré, díky jejich výchově jsem se v 15ti postavila na vlastní nohy a utekla z domu takže mi to celkem dost dalo..hlavně teda to, že svým dětem budu chtít naslouchat...